Historie Číny
Počátky čínských dynastií
První čínská dynastie sahá do období 2000 let př.n.l., které se označuje jako doba kamenná. Číňané již v této době znali písmo, ale bylo v té době používáno pouze věštci, a postupně také písaři. Pravděpodobně již vyráběli také hedvábí. Doba bronzová je pro Čínu obdobím velkého rozmachu umění, které se projevilo v realisticky ztvárněných lidských bytostech a dalších symbolech jako byli draci nebo ptáci, dále v dekorování nádobí, misek a dalších předmětů.
Konfucius a Lao´c
Významnou dynastií je dynastie Čou (Zhou), která vládla v období 11. až 5. století př.n.l. Byla to nejdelší vládnoucí dynastie v Číně, za jejíhož působení vzniklo hlavní město Xi´an a rozšířila se hranice Číny. Významnou je i z důvodu, že se v této době zrodili dva velcí čínští myslitelé, kterými byli Konfucius a Lao´c. Konfucius je klíčovou postavou v čínském životě, protože svým učením o ideálních mezilidských vztazích ovlivnil všechny směry lidského působení a smýšlení. Podstatné byl pro něho hierarchický vztah mezi rodičem a dítětem, mužem a ženou, učitelem a žákem, vládcem a poddaným, a jedincem a státem. V těchto vztazích musela panovat čistota a harmonie. Dalším výrazným myslitelem byl Lao´c, který položil základy Taoismu, nejrozšířenějšího čínského náboženství.
Čínská říše
Odkud přesně pochází pojmenování „Čína“ se přesně neví. Nejpravděpodobnější verzí je, že název pochází z první dynastie Čchin, která Číně vládla po skončení tzv. “éry válčících států“ ( 475 – 221 př.n.l.). Obyvatelé Číny ji ale stejně nazývají termínem Zhongguo, což ji označuje „středem vesmíru“. Významným počinem této dynastie je vystavění světoznámé Velké čínské zdi a dalších výrazných staveb, vodních kanálů a silnic. Z této doby pochází i výstavba tzv. terakotové armády, jež byla odkryta v roce 1974. Tato a následující vláda dynastie Chan je považováno za zlatý věk čínských dějin. Byla založena první univerzita, což podpořil ještě vynález papíru, díky němuž se mohly šířit spisy a další písemnosti. Hranice Číny se ustálily víceméně do dnešních podob, a díky Hedvábné stezce byla Čína i v obchodování s ostatním světem velice aktivní.
Mongolská nadvláda
Dalších několik etap čínských dějin je charakteristických střídavými obdobími rozmachu, umělecké tvorby, výstavbou paláců a krásných měst s obdobími úpadku, velkých střetů, bojů a krutostí. O úspěšném období se dá hovořit za dynastie Sung. V této době došlo k velkému rozmachu knihtisku, který umožnil masové šíření knih všem vrstvám společnosti. Důležitým obchodním artiklem byl také čínský malovaný porcelán. Velká města, vystavěná v okolí úrodných řek přitahovala obchodníky, myslitele i řemeslníky, což přispívalo dalšímu rozvoji čínských měst. Tato úspěšná éra byla zakončena vpádem mongolských kmenů, které Čínu poprvé v celé její historii uvrhly pod téměř stoletou nadvládu Mongolů. Čína ale v době nadvlády neztratila nic ze svého půvabu. Mongolský vládce Kublajchán byl velmi lidský, tudíž vedl Čínu k dalšímu rozmachu. Nové hlavní město bylo vybudováno v místě, kde dnes stojí hlavní město Číny Peking, a bylo plné nádherných paláců a tržišť. Mongolská nadvláda byla ukončena v roce 1368 po Kublajchánově smrti, kdy se k moci dostala dynastie Ming. Ta znamenala rozmach umění, výstavbu nových paláců a chrámů včetně slavného Zakázaného města a Chrámu nebes.
Období bojů, opiových válek a válka s Japonskem
Další staletí čínských dějin jsou poznamenána vpádem mandžuských kmenů, zhoršením obchodních vztahů se západními zeměmi, zejména s Velkou Británií, které byly doprovázeny rozsáhlým obchodem s opiem a následnými opiovými válkami. Opiové války skončily zvýšením koloniálního vlivu Velké Británie nad Čínou a obsazením některých čínských strategických přístavů. Například Hongkong byl pod britským vedením až do konce 20. století. Následné rolnické povstání, které začalo v roce 1850 a trvalo 14 let, si nejenom vyžádalo velké množství mrtvých, ale také Čínu velmi vojensky vyčerpalo, tudíž neměla dostatek sil, aby mohla účinně čelit čínsko – japonské válce, která proběhla mezi lety 1894 – 1895. Tento neúspěch Čínu stál část jejího území, které bylo rozděleno mezi Japonsko a západní mocnosti.
20. století
20. století je v Číně obdobím neustále se zvyšujícího vlivu komunistických ideologií. Na počátku stojí Sun Yat-sen, lékař, který stanul v čele několika povstání, které byly vedeny proti rozvrácené monarchii, a která si okamžitě získala podporu široké veřejnosti. Tento počin postavil Sun Yat-sena do čela nově vzniklé Čínské republiky. Situaci ještě podtrhly události z roku 1917, kdy se Čína zapojila do první světové války, jejíž výsledky nepřinesly Číně očekávaný prospěch. Výsledkem byla velká vlna odporu proti západním mocnostem a prozápadní politice, kterou Čína vedla, a které přispělo k ustanovení Komunistické strany Číny v roce 1921. Komunistická strana Číny se stále více sbližovala s Kuomintangem neboli Národní stranou, kterou vedl Sun Yat-sen, což vyústilo v založení společné politické fronty a v orientaci na Sovětský svaz.
Po smrti Sun Yat-sena se do čela Kuomintangu postavil Čankajšek, který si ale politiku Číny nepředstavoval pod vládou komunistů. Podnikal proti nim vojenská tažení, která vyústila ve známý „Dlouhý pochod“ do severozápadní Číny. Komunisté byly donuceni podniknout 10 000 km dlouhý ústup, za kterého byl do čela komunistické strany ustanoven legendární i zatracovaný Mao Ce-tung. Ani přes snahu Čankajška o spolupráci se Spojenými státy americkými za druhé světové války ani o potlačení vlivu komunistů v Číně se mu nepodařilo rozrůstání komunismu zastavit. 15. srpna 1945 komunisté ovládli velkou část Číny a vojensky byly v převaze.
Čína pod vládou Mao Ce-tunga
1.října 1949 byla vyhlášena Čínská lidová republika, v jejímž čele stanul právě Mao Ce-tung. Od té chvíle Čína budovala svou budoucnost na socialistických základech a komunistických ideologiích. Mao Ce-tung plánoval provést řadu reforem, které měly Číně přinést poválečnou obnovu a hospodářský vzestup. Reformy byly po vzoru Sovětského svazu vedeny v duchu kolektivizace zemědělství a orientace na těžký průmysl. Maova politika „Velkého skoku“, která byla vyhlášena v roce 1959 nepřinesla kýžené výsledky. Nešťastné pozemkové reformy a orientace na výrobu zdánlivě kvalitní oceli přinesla zemi hladomor a miliony mrtvých. Celou zemi uvrhly do velkého chaosu. Vývoji Číny nepomohla ani kulturní revoluce, která znamenala fanatické prosazování Maova kultu, záměrné ničení uměleckých děl z dávné čínské historie a tvrdé represe proti politickým odpůrcům.
Současná Čína
Situace v Číně se začala zlepšovat počátkem 70. let, kdy se Čína stala jedním ze státu OSN, a k opětovnému otevření světu došlo po smrti Mao Ce-tunga v roce 1976. Koncem 70. let byly díky obratné pragmatické politice Teng Siao-pchinga normalizovány i vztahy se Spojenými státy, a celá země se pod vedením účinných ekonomických reforem začala vzpamatovávat. V roce 2001 se Čína stala součástí Světové obchodní organizace, na základě čehož se otevřela světu a začala se velmi aktivně podílet na světové výměně zboží a služeb a otevřela své trhy i pro zahraniční investory. Situace čínských obyvatel se zlepšila, města oplývají moderními budovami a obchody, ale přesto zůstávají patrné velké ekonomické rozdíly mezi městským a venkovským obyvatelstvem. Nicméně i přes provedené ekonomické reformy, které Číně zajistily velký hospodářský rozmach, je u moci stále komunistická strana, která si dosud ponechává kontrolu nad médii a například i internetovými stránkami.
Reklama:
Taky máte rádi zábavu? Na našem oblíbeném herním serveru si můžete zahrát dle libosti. Však vyzkoušejte 1001. Přidávámě zde pravidelně skvělé hry. Sháníte Barbie hry? Přijďte na náš zábavný herní server, kde si odpočinete dle libosti. Nejlépe hned vyzkoušejte Oblíkačky. Přidávámě zde každý den skvělé hry. Seznam nabídek úřadu práce najdete na webu volná pracovní místa. Nabídky zaměstnání jsou aktualizovány denně, takže zde najdete to nejčerstvější.